Perfection is not just about control. It's also about letting go. (Black swan)

Červenec 2011

Metalová kapela? Jak se plní sny...

31. července 2011 v 21:03 | Nymphadora Jane Tonks |  Deník
Ahoj,

(FOTOGRAFKA : Lenka Čtvrtečková,"modelka" : já)
podle počítadla a počtu komentářů si tohle čte ještě míň lidí jak muj papírový deník, který by nikdo číst neměl... (Asi právě proto se mi ho lidi tak často pokouší "vypůjčit") No což, je mi docela fajn...Před chvílí jsem přišla z venku, chtěly jsme jít s Terkou jako skoro každý den do Galerie (Malá kavárna v Čelákovicích vedle nádraží) ale i když měli zavírat až v sedm, nikdo tam nebyl... No nedivim se, obvykle tam sedíme samy, takže ta slečna evidentně usoudila, že opravdu nemá cenu tam sedět v neděli, kdy nikdo nechodí... Tak jsme šly do Springu- fit centrum s bowlingem a barem, tam ale v neděli opravdu zavřeno mají... Takže jsme se musely spokojit s přeslazeným krabicovým "kafem" z Alberta, karamelovou čokoládou a brambůrky...Opravdu nepochopitelný, jak ta skupinka Čelákovických imbecilů a slepiček nemají NIKDY na práci nic lepšího jak posedávat v parku či před Albertem, vzájemně po sobě lízt a hromadně se ocucávat, jen co jsme prochazelý se začaly ozývat věci jako "Zase ty smrtky, ty vole sou fakt nechutně bledý" nebo od jedný perooxidky "Kam s těma hadrama, na karneval? " ... Už opravdu nemá cenu odpovídat, když na mě tohle zařvala minule tak jsem se otočila a přeslazeně řekla "A co ty s tvym oblečenim, do bordelu? " asi takhle znim jako arogantní holka, co si myslí, že je něco víc ale...Prostě už mi lezou krkem, nic jsem jim neudělala...Víte, pokoušim se mít pochopení pro ty, kterým se prostě líbí hip-hop a pro slečny v laciných sukínkách s titěrnými tílečky a jehlami...Ovšem i ten malý pokus o pochopení mě pokaždý přechází po tom, když vidím, jak se oni chovají ke mně... No to je jedno, pak jsme šly k jezu...A hodně nadšeně probíraly ten skvělý sběh událostí během jednoho dne, jak já tak Terka jsme nadšenci do blití (...řevu) a zatraceně rádi ho provozujem, konečně jsme přešly k činum a během jednoho dne? Máme bubeníka (Jirku), Cellistu (Jindru), Ditu ke klávesám a zpěvu a Terku se mnou na blití, sháníme někoho s basou a kytaristu, brácha se nabídl ale nevěřím, že to myslí vážně...Že by opravdu muj o třináct let starší brácha přežil zkoušení s partičkou puberťáků? To by byl borec, ještě se nabídlo několik lidí, ale nevim, jak moc vážně to myslí, to se uvidí...Teď opravdu nevim kde mi hlava stojí, píšu si asi s patnácti lidma, vyřvávají mi tu Theatres des vampires, Dita chce vědět co dělam ve středu,že bych u ní přespala a jela s ní na Pyrottera sraz, dohodla jsem se s Terkou, že ze zítřka na úterý u nás spí, Lenka mi píše, že se nudí, jestli bych zítra nešla dělat modelku, tak řikam, že jo, že tam pujdem s Terkou a pak rovnou pujdu na trénink s Ruskym trenérem, měl naší reprezentační skupinu už na soustředění, docela záhul...Pokoušim se zorganizovat nějakou akcičku na Terky narozeniny, začla jsem pozdě, bojim se, že nic nestihnu,teď se Dita zajímá jestli jsou domluvený zkoušky v klubu a jestli už jsem kupovala lístky na Dark tour...TŘEŠTÍ MI HLAVA, teď mi píše Honza Vysušil,vlastně ho neznam, jen jsem se s nim kdysi seznamovala, to jsem ještě chodila s Martinem...Chce s náma hrát, řekla jsem mu rovnou, že to s náma všema bude chtít nervy...Odpovídá, řiká, že mu to nevadí, ptá se na žánr...Odpovídám, že původně jsme chtěli melodic death metal ale ohledně nástrojů to vypadá na Symphony...Vypadá to, že se chytil... Tohle bude ještě sranda...A...Definitivně řekl, že v tom jede s náma :D Teď zas Jirka, jestli mám 24.8. čas, že je nějakej punkovej koncert, nevim, možná budu u koní...Mam všechno rozmazaný ale je to fajn, jsem zaměstnaná, nemam čas mít depku nebo na toho, na koho myslet nechci...Jo, takhle vypadá život :) Umřít je lehčí, snadnější ale tohle taky může být pěkná sranda, proč páchat sebevraždy, budete mrtví po celou věčnost i když umřete v osmdesáti, tak proč si krátit něco, co trvá chvilku? ;) jdu to všechno dořešit,mějte se zatim ;)

Nechte mě dýchat

22. července 2011 v 21:25 | Moje velká maličkost |  Deník
"The kindness that you lack
can turn pure heart into black"
(Katra)
(Fotografka : Lenka Čtvrtečková)

Kdybych měla napsat článek poskládaný pouze z textů písniček, myslím, že by to šlo lehce :)
Dobrá tedy, zítra jedu na soustředění se šermem, všichni šílí jak se tam těší, já ne...Trávit čas na samotce u lesa s uřvanýma holčičkama probírající jednoho kluka za druhým, klukem co se mnou chce chodit a ani po tom neskutečně dlouhym čase nechápe, že já prostě názor nezměnim a že mě to všechno už rozčiluje, s trenéry od kterých budu poslouchat neustále, jak mam mizernou techniku a že šermuju jak Krojcr...(Nikdy jsem ho ani neviděla ale prý šermoval jak prase a hrozně to od něj bolelo...No to je jedno) Ale tak fajn, jeden naivní výkřik do tmy : Třeba to bude fajn (ha ha ha), nechám se překvapit...Včera jsem ráno měla takovej...Šokující budíček, vim, že je ošklivý, že jsem na to zapomněla ale již zmiňovaný psal, že už je skoro u mě před domem (No jo, měla bych si to alspoň pamatovat, když se k němu chovam tak, jak se chovam ale fakt si připadám jak jeho siamský dvojče a to mi vadí, protože miluju volnost a je sice fajn, když jsou dva zamilovaní a jsou spolu často a nebo kámoši...Ale tohle nejsou ty příklady, on mě nemůže pochopit)tak tedy jsme byli u nás, jsem asi fakt hnusná nevděčná mrcha, celou tu dobu jsem byla myšlenkama uplně někde v háji a jen si řikala "Hele jo, jsi fajn ale prostě jdi za holkou co o tohle bude stát", pak zavolal táta, že mě vezme na oběd, to se vlastně snad nikdy jen tak nestalo tak jsem se děsila, co že jsem to provedla...Byli jsme v sushi baru, vážně mě tam vzal jen tak...Před tim, jsem měla všeho plný zuby, když mám všeho plný zuby chodim běhat, připadá mi to občas jako jistá forma masochizmu, když běžíte, zapomenete na všechno, protože cítíte jen bolest nohou a nedostatek kyslíku v plycích, nemyslíte na lidi co vás neustále shazují a nedokáží vás ocenit ani na ty, které zraňujete vy, jen ta bolest a svoboda, připadá mi jako projev slabosti se řezat, je to berlička a silní lidé vydrží bez berličky (prý) , je to jako droga nebo cigareta...Někdo fetuje aby zapoměl, já běhám. Přišlo to z ničeho nic, měla jsem už černou semišovou halenku na šněrovaní z Red Raven, černý kahoty a balerínky...Ani to mi nezabránilo běžet, venku pršelo...Miluju déšť, nechápu proč si lidi stěžují, že je ošklivo, tohle počasí mi vyhovuje...Ne, nemám ráda léto, takhle alspoň můžu dýchat, navíc ani mojí kůži tropický počasí nesvědčí...Tak jsem běžela, jen chvíli, protože když táta volal, že je za pět minut doma, já s mokrými vlasy běžela venku,doběhla jsem domu,vzala fen,make-up, tu svojí zkur***** masku s úsměvem a šla, jako holka co neni takový magor, aby se venku proháněla za deště.Fajn.Před odjezdem přijede kamarád z jinýho oddílu z Moravy k nám na oběd před tim, než pojedem...Mam ho moc ráda ale pořád mám dojem, že se mě pokouší v něčem změnit ale líbí se mi,jak i ve svych,skoro devatenácti letech je míň zkaženej jak já, nebo spíše...Je to zvláštní,teď jsem zase poslouchala mámu, hrozně mi vadí, jak se mě nikdy nepokouší pochopit, jen mi řiká,s kym bych se měla bavit, jak bych se měla chovat, jak se mám tvářit, jak se mám oblíkat, jakym tónem mám na ní mluvit...Je to jako mít pouta,chci mít křídla,letět pryč...Už,konečně...Jenže oni mě ani nenechají dýchat v tempech, které mi vyhovují...Častokrát mám chuť vykašlat se na moderní šerm, chtěla jsem začít s kickboxem ale oni by mi to ani nedovolili, protože ona by se nemohla lidem chlubit co jsem vyhrála,takový z toho mám pocit...Kickbox mě láká víc, je to kontaktnější bojový sport, líbí se mi to víc, navíc bych se alspoň viděla častějš s Michalem, hm...Jeden z těch mála lidí, kterým věřim, líbí se mi, že mi nic nediktuje, že mě prostě bere jaká jsem, že mi pomůže a že si na nic nehraje...Vadí mi škola,válčim s matikou ale už se skoro těšim na září, protože šílim, jak jsou lidi, který mam ráda daleko, hlavně moje blonďatý, skoro bych řekla siamský dvojčátko Terka :D No to je jedno,stejně tohle nikdo nečte, tak se mějte, doufam že Vám je líp jak mně ;)

Poem - Lost dreams

20. července 2011 v 21:43 | Just nobody |  Deník

(Fotografka Lenka Čtvrtečková)

Lost dreams

Once upon a time,
I saw a girl out of her mind.
She wanted to fly ,
She tried it and died .
People thought, she was mad,
Hell yeah, now she´s dead.

I don´t care what everybody thinks,
she was an angel without wings.

It´s today and who cares about an angel without wings?
They see more "important" things!
In the world of blond company,
Who cares about human´s harmony ?

Dear ladies and sirs, how can you be so blind ?
It isn´t my problem so your dreams you can´t find !

Psala jsem to já a i když silně pochybuju, že by tento paskvil chtěl někdo krást, věřte, že bych nebyla milá, kdybych ho někde našla ;)

Nesourodná směsice obvinění

20. července 2011 v 21:00 | Moje velká maličkost |  Deník
(Fotografka : Lenka Čtvrtečková)

Všichni se zbláznili...Tak například drahá maminka,nesmíří se s tim,že jednou už prostě má dceru co se prochází po hřbitovech (počkat,ví to vlastně?) a libuje si v černý a "tom příšernym řevu co nemá s hudbou nic společnýho" jde jí jen o to,abych jí nedělala ostudu a byla jako ona...No co,to je taky jedno, jako vlastně všechno...Jo,to je taky věc...
To věčný "Ale kdepak, to je jedno, je to fajn, nestěžuju si, jsem šťastná " proč by všichni měli vědět? Nechci politovat, tak co by komu bylo do mých problémů? Je mi fajn, vůbec každý den, když se usmívám uvnitř neřvu "Já chci ven,kruci pusťte mě,jsem Jana a jsem zavřená v tom robotovi" a samozřejmě že je mi jedno s kolika holkama spí... A tohle Vám tu tvrdí někdo, kdo nesnáši lži , směšná ironie, nemyslíte? Víte...Myslim si, že se lidi bojí být jiní, jinak si nedokážu vysvětlit ten stereotyp, například holky v mym věku, proč mají téměř všechny peroxid na hlavě , na očích brýle jako masařky , drží nechutný diety, a poslouchají jen hudbu, která si označení "hudba" nezaslouží ? Je snad zločin být jiná ? Myslela bych, že originalita je něco, co se cení ale nejspíše jsem se zmýlila, dostane se Vám za ní jen posměch. Je tolik věcí co v sobě dusim...Vztek, smutek, lásku...Kamarád řekl "Máš téměř dokonalou přetvářku ale tu ublíženou citlivou holku neschováš před tim, kdo se opravdu dívá" Heh,no jasně... To jsou asi všichni slepí..."Jenn pomlouvejte, jen si rejpněte, tý to nevadí, jen se vám vysměje " Jasně,je mi jedno co si lidi o mně myslí, když pominu výjimky na kterých mi opravdu záleží ale to neznamená, že mě neotravují ty kecy, Dřív jsem měla potřebu být oblíbená, ale k čemu mi je obklopovat se falešnýma lidma? Jsem ráda za těch, pravda, málo ale stejně několik skvělých přátel co mě berou takovou, jaká jsem...
Doufam, že moc dobře víte jak si vás vážim. Je hromada věcí z kterých je mi tady na nic ale nehodlám svuj život strávit v koutě fňukánim, chci žít a cítit že žiju, ne jen přežívat...
The verdict is..."Appeals will be denied!"