Perfection is not just about control. It's also about letting go. (Black swan)

Puberťačka, nedomestikovaná

15. září 2011 v 23:08 | Moje velká maličkost |  Deník
(Foto Lenka Čtvrtečková)
Sedím na posteli, ktereá je mojí tety. Ten pokoj se mi líbí. Podivný. Miluju útulný, tmavý a tajemný místnosti... Tohle je bílý pokoj se světle modrými závěsy, modrou peřinou a modrými obrazy moře a vodopádů. Možná pro tu změnu je to příjemný.No dobrá, po chvíli by to omrzelo a chtěla bych zase natrvalo k sobě a svým obrazům od Victorie Frances s hromadou skvělý atmosféry, upírů a slečen na hřbitovech.Mám tu okno na balkon dokořán. Zima je fajn. Alspoň něco cítim. Ne že bych to vnímala. No to je jedno. Zase mě přepadl ten pocit, jako bych od ničeho nemohla utíct. Zase jsem proto běžela. Když mám problém, prostě běžím, je jedno kam. Nemusim myslet a to je fajn. Někdy chci jen spadnout na zem a začít se smát tomu všemu, Celýmu životu. Tomu jak dělám neustále ty stejné chyby, jsem neponaučitelná. Nezodpovědná. Nenechám nikoho mi přikazovat, protože nejsem ničí cvičená opička. Taková ta, která někoho potřebuje a pro přízeň vyvádí všemožný kousky. Nejsem ničí blázen. Někdo mi může vyčítat, že jsem puberťačka. Samozřejmě že jsem. A můžu si to dovolit protože na to mám věk. Můžu si dovolit dělat hromadu chyb. A můžu si dovolit toho nelitovat. Není mi dvacet. Není mi třicet. Lidi kolem patnácti se snaží, působit co nejvíc dospěle aby je všichni brali. Jenže většinou na to jdou špatně. Vožerou se, aby měli záminku chovat se jako děti. Kouří, protože to dělají všichni. Vždycky se mi chce smát, když se koukám na ty slečinky, které mají co dělat, aby se nezadusily a jako největší frajerky v hloučku podobných kouří s takovou snahou působit jako ostatní, že by se jeden nedivil, kdyby si omylem zapálily filtr. Nechápu to, je to snad potřeba někoho, kdo neumí používat vlastní mozek a musí dělat vše, jen aby ho ostatní brali, že jdou kouřit? Cigára opravdu nepochopim. Vožrat se? No dobrá, tak po tom máte alspoň dobrou náladu (Ta raní kocovina je taky veselá záležitost, že?). Cigaretama se nevožerete. Sestřenka včera večer prohlašovala, jaká je to otrava ta osmnáctka, že si stejně přijde stejný dítě jako před tim a stejně si jde do kina na šmouly. Tak kruci, kam spěchat?
Jinak...Ano, žiju. Neuvěřitelný, jsem totálně blbá na matiku. Totálně. Psali jsme tři testy, všechny jsem dala na jedna. Houby zázrak, inteligence se jednou projevila i tam, kde neexistuje a člověk, který má logiku "Bagr sedí na stromě a plete kakao" dokázal něco napsat správně. Zatim si na školu nemůžu stěžovat. Moje nejhorší známka je dvojka- A to šprty nesnášim. No dobrá, ono bude hůř. Mimo školu...? Tréninky každý všední den a o víkendu si taky nějaký sport vždycky najdu. A divadlo? Zase budem hrát Voskovce a Wericha, fajn. Minule to byla docela zábava. Hlavně jsem nadšená z toho, že možná budem hrát Večer tříkrálový. Mám ho hrozně ráda a Violu jsem si chtěla vždycky zkusit. Je mi hrozně sympatická, holka, která se převlíká za kluka, Orsin jí posíla předávat milostný vyznání Olivii v domění, že je chlap. Ona ho miluje a proto, i když se na Olivii usmívá a říká jí samý komplimenty, zároveň se jí vysmívá a je jedovatá. Olivie se do ní zamiluje. Z toho má Viola samozřejmě srandu. Nějak mě nepřekvapuje, že mi byla bez váhání předhozena ona a ne holčičí Olivie. Tedy, naposledy když to byl Shakespeare jsem vzdychala "Ach Romeo, Romeo" ale to je jiná. U Julie je zábavná ta někdy až teatrální mladá naivita. Jo a vlastně si vzpomínám ještě na Hermii, ta byla taky skvělá. Hrála jsem s Adélou jen scénu, kdy si vzájemně vyhrožujou a předhání se v tom, kdo komu koho přebral víckrát a je větší mrcha. Dále...Absťák bez koní. Vztahy s lidma, celkem v pohodě když pominu, že mi ruply nervy a se sarkastickym úšklebkem jsem se ozvala, že opravdu nechápu jestli je někdo tak blbej, že si nevšímá, že o něj stojim a že ho miluju, někdo by mi tu pusu měl zašít. Jako by na tom záleželo, stejně hádám, že ten dotýčný je moc velký srab než aby si přede mě stoupl a řekl mi narovinu "Ne" takže radši budem dělat, že jsem nic neřekla. Proč to řešit, mě na zem nikdo neskopne, já už na ní ležim a tlemim se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama