Perfection is not just about control. It's also about letting go. (Black swan)

Protože korzetů a latexových oblečků není nikdy dost

8. března 2012 v 23:05 | Moje velká maličkost |  Deník
Hajzlové a mrchy vždycky dostanou co chtějí. A neohánějte se Popelkou ani Karkulkou, která upekla dámu starších let dozlatova. Hajzlové dostanou naivní dívenky do postele díky tomu, že jim imponuje, že "klofly" někoho, kdo předchozí měl jen na jedno, slepé vidět fakt, že jsou ve zcela stejné situaci, jen další v řadě. A mrchy? To je asi příliš široký pojem, pro mě neznamená nic urážlivýho, spíše v ní vidim osobu, která jde přes mrtvoly a dělá to s elegancí a svatouškovskym úsměvem ač je svatá asi jako Carvagiovy předlohy ke kreslení svatých. Em, to je přehnaný, nedělejme z mrchy prostitutku. Co je špatnýho na tom jít si za svým a být pro sebe prioritou? No ták, děláme to všechny. Tedy pokud mi nechcete tvrdit, že jste nikdy nikomu nepřály nic špatného. Že ne? Ještě si rozmyslim, jestli vám to budu věřit. Jestli mám být upřímná, víc mi sympatizují osoby, které ví co chtějí a nebojí se pro to jít (ač si na ně někdy musíte dávat bacha) než-li submisivní snadno ovladatelné osoby, které ihned každému věří. To byla jen menší úvaha po jednom dnešnim rozhovoru, jinak ano, vím, že jsem o sobě dlouho nedala vědět.

Nějak není čas nebo ...Chuť psát tu je, jenže o věcech, které třeba vlastně zveřejňovat nechci, nebo je nechci vytahovat zase na světlo, to je možna srabárna. Mám se... Jde to, jen nemám zrovna chuť sedět doma. A novinky? Rozhodla jsem se. Nejsem módní doplněk svých rodičů takže nechci plnit jejich představy o přírodních vědách a kancelářské kryse. Dohodla jsem si (či mi spíše bylo díky kamarádce dohodnuto) ,abych mohla jezdit k jedné slečně domu na soukromý hodiny výtvarky. (No jo, přiznam se- vždycky jsem kreslila sama a nelezla do uměleckých škol na výtvarku) Jenže kvůli talentovkam tam rozhodně chci chodit. A za rok se pokusim dostat se na tu školu. (Z gymplu na střední se zaměřením, ach, jak logické) Módní návrhářství. "Proč?" "Protože korzetů a latexových oblečků neni dostatek" . Zvláštní, jak jedno rozhodnutí zvedne náladu. Není to zrovna perspektivní, když se neuplatnim jsem v háji ale asi mám ego moc vysoko, abych se tim přespříliš zabývala.

Do háje. Na stole se mi válí rozmalovaná Dita von Teese (Mimochodem podle mého jedna z nejvíc sexy osob chodících po této planetě), právě jsem si o ní nevědomky opřela ruku. Voilá- její ruka je rozmazaná. No co, asi na ní budu muset zkusit šerosvit nebo podobnou ptákovinu, aby to nebylo vidět.

Mimojiné, report z následujících dní (velmi nepřesný díky mé skleróze, co jen já budu dělat v důchodu, chá, už to mám. S mojí šikovností či výmysly politiků se ho nejspíš nedožiju), tedy: tréninky, kavárny s kamarády (Kofein mě jednou zruinuje), ve čtvrtek jsem byla po delší době na Olšanech (Přemýšlím, že si koupím barvy a nakreslim si je na zeď pokoje za asistence Martina a Adély), v pátek jsem šla na maturiťák (vykřikovala jsem cosi o tom, že nebudu tančit, no..Asi vážně nevydržim v klidu) , Martin N a Tereza u nás přespali, pak Martin odjel na Moravu a Terka domu, šla jsem ven s Martinem, v neděli do zkušebny. Jirka nám jen zamával z okýnka auta a jel na rentgen, takže bez bicích. Michal složil písničku, napsala jsem k tomu text (Jen tak pro představu ukázka z obsahu : "I´m hungry, open your veins. Let me stay in this painful embrace") a chvíli jsme to zkoušeli..Následující den mi bylo vyčteno od Terky, že jsme po sobě s Michalem lezli. Tak se asi příště po sobě radši budem plazit.(No dobrá, tak já budu na druhym konci místnosti )V úterý dramaťák, potom rychlý převlíknutí ze steelu do podpatků a do národního divadla. Tedy, jako první do Slavie. Bylo to skvělý, sice poněkud deprimující a jak Alex řekl teatrální konec ale vzato z jiného úhlu - ironie.

Dneska škola, vypujčení hromady knížek od Egara Allana, nějaký Ovidius, Delikátní Dexter aj, a kafe s Vaškem. Zítra před tréninkem jdem s Lenkou fotit, v sobotu asi pojedu do Kostelce k tý slečně malovat a na výstavu Human body s Honzou (Pokud se neztříská tak, že zapomene podívat se do diáře) v neděli- zkouška. A já se zase rozepsala tak, že to nikoho nebude bavit číst, tak už Vám snad jen popřeju pěkný noční můry.
Pa.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Walko Walko | Web | 16. srpna 2012 v 18:50 | Reagovat

To nemá chybu.

2 Anička Anička | Web | 10. ledna 2014 v 15:13 | Reagovat

Tady je to velmi zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama