Perfection is not just about control. It's also about letting go. (Black swan)

Leden 2013

Alenka vytržená z říše divů

27. ledna 2013 v 22:28 | Moje velká maličkost |  Deník
(Foto: Lukáš Šimonek)

Well you built up a world of magic
Because your real life is tragic (Paramore)

A jak jsem slíbila, jsem opět tu.
Včera jsem byla v Mnichově na závodech, tak fajn. Byla jsem zatraceně zklamaná. I když mám-li být upřímná ani ne tak proto, jak jsem dopadla já, ale proto, která slečna dopadla lépe. (A vůbec nejsem nepřející a sobecká, kdyby vás to zajímalo) Myslím, že nic není tak drásajícího pro mé nervy jako ty cesty ze závodů. Aneb ten úžasný pocit, když vám dvě puberťačky (ne že já bych nebyla ale nejspíše to neprojevuji natolik hlasitě) na celý auto pisklavým hláskem zpívají "Wake me up in the morning, slow me down in the evening" a věřte, že ta písnička je zatraceně děsná. Co si budem, s holkama ze šermu si asi nikdy rozumnět nebudu, je to škoda. Zvláště když vezmu v úvahu, kolik času s nima trávim.

Dnešek jsem poněkud netradičně strávila spánkem a koukáním se na film. Aneb pozávodová únava. Už to asi praktikovat nebudu, to nicnedělání je hrozně unavující. Alespoň jsem po opravdu dlouhé době viděla 10 důvodů proč tě nenávidím. Nejsem na americký komedie ze střední a považuju to za hrozný slátaniny ale tuhle mám ráda. Hlavně proto, že Kat mi je opravdu sympatická a Heat Ledger je v tom filmu zatraceně hezkej . I když jinak je to samozřejmě klasický americký cajdák, na kladu mu přidává ta lehká inspirace Zkrocením zlé ženy.

Co se školy týče, už se mi opravdu hnusí vstávat každé ráno s vyhlídkou na ty stejné obličeje. Na lidi, kteří mě unavují. Lidi, které nemám chu´t poslouchat a je mi jedno co říkají. Nezajímá mě, o čem mluví, co si myslí.. Jen sedím, čtu si, píšu do deníku, kreslím a nebo jen zírám do blba a přemýšlím. Proč bych měla být jako ty holky? Nebudu taková jen proto, že se to předpokládá. Nechci být natolik hloupá, abych si musela kopírovat slohovky z internetu a vydávala je za svoje. Nechci trávit hodiny u zrcadla jen proto, abych se někomu líbila. Tedy ano, trávím někdy dlouhý čas u zrcadla. Ne však proto, abych se líbila lidem, je mi jedno jestli jsem před kamarády či přítelem nenamalovaná. Je to proto, abych se líbila sama sobě. A jestli se mi něco opravdu hnusí, tak říkat něco jen proto, abych se zalíbila.

Připadám si jako jen jedna další postavička v nějaký pošahaný hře jakés "vyšší moci" . Všichni se snažíme být tak odlišní až jsme nakonec všichni stejní. Nezáleží na tom, kolikrát jsem řekla, že nelituju ničeho, co jsem kdy udělala, protože v té době jsem to udělat chtěla.
Pravdou však je, že toho lituju. Každý den, neustále.

Když jsem brečela na závodech v koupelně, podívala jsem se do zrcadla. Zrzavý rozcuchaný vlasy s blond odrosty v zapletenym copu, kruhy pod nazelenalýma očima a rudý nos..Přála bych ten pohled těm, co mě mají rádi jen pro hezkou tvářičku s make-upem a líčením či popřípadě pro můj dekolt v korzetu. Myslím, že by jim tenhle pohled stačil pro to, aby odkráčeli i se svými povrchními kecy z mého života.

"Křehká, tak křehká
Jako porcelánová panenka
Navenek silná a krásná,
zdánlivě nevinná
Uvnitř prázdná a bezcitná,
srdce zbavená
Marně touží a stále hledá
Citů se bojí, nikoho nemá
Má porcelánová panenka
Křičí
Křičí z plných plic
Ale nikdo jí neslyší
Ať se snaží sebevíc
Její slova zanikají Když se k ní zády obracejí
Dříve přátelé, teď lidé cizí
Z jejího života pomalu mizí"

Tohle není z mé tvorby, snad se dotyčný nebude zlobit, že jsem to zde uveřejnila. Je to o mně, psáno člověkem, o kterém se nedá říct, že by mě neznal. Takže mě to samotnou překvapilo. Jak ráda bych to všechno popřela.

Mezi pozitivní chvíle tento měsíc patřila vyjížďka na koni, balet- opět Labutí jezero a konec pololetí. Škoda, že jsem zkazila písemku z chemie, bývala bych měla vyznamenání.

Do uší mi zní písnička "She talks to rainbows" od The Ramones, jak výstižné.. Mluví ke stromům, k moři, k ptáčkům ale nemluví ke mně.
"Tenhle svět se mi nelíbil, tak jsem si vymyslela jiný" -Chanel. Ach ano. Svět bez předsudků, kde "být divná" není bráno jako urážka, svět s vílami tančící na "White rabbit", svět, kde bílé růže natírám na červeno a Srdcová královna se tomu směje. (A vůbec to není infantilní)


Zítra jedu na pokračovaní dějepisné opympiády, nic na to neumím, ani jsem se na to nepodívala ale co už. Čarokrásné sny a napište, jak se vede. :)


Strach

22. ledna 2013 v 22:36 | Moje velká maličkost |  Deník
(Foto : Lukáš Šimonek)

Chci minulost změnit,
není jak.
Snažím se milovat,
však cítím jen chlad.
Nač blízké smrti se bojím-stejnak mrtvá jsem,
hrobu se přibližuju,blíž a blíž-den za dnem.
Nikdo pamatovat na mne nebude-nač taky,
tonu v jezeře žalu, když toužím létat nad mraky.
Polib mne, ať mohu nalhávat si, že něco cítím,
jak jen sama se svou nenávistí k sobě se smířím?
Odpusť hříchy mé,
všechny sny ztracené.
Mou lásku, která dostatečná nebyla,
Odpusťte dívce, která život svůj nožem zmařila.

Ach ano, stále dýchám ač je to možná mnohým zcela proti mysli. :D Pokusím se napsat nějaký delší a smysluplnější článek ihned, jak se najde chvilka času.A že je toho teda mnoho, co napsat!
PS: Má narcistická dušinka trpí nedostatkem fotek, fotografové- Hlašte se! :D